Smetanova Libuše

Libuše je slavnostní zpěvohra o třech jednáních českého skladatele Bedřicha Smetany z roku 1872. Poprvé byla uvedena v Národním divadle v Praze 11. června 1881.

Děj opery:

I. jednání: Libušin soud. Velmožové Chrudoš a Šťáhlav se neshodli o otcovo dědictví, jejich spor má rozhodnout kněžna Libuše. Chrudoš požaduje všechno, Šťáhlav je připraven podrobit se kněžninu verdiktu. Libuše určuje, že se dědictví rozdělí mezi oba stejným dílem. Chrudoš to označí za slabošské rozhodnutí a vyzývá ostatní, aby dosadili na knížecí trůn znovu muže. Libuše je tímto dotčena, přesto se rozhodne, že si vybere budoucího manžela a tím dá zemi znovu muže panovníka. Své posly vyšle za svým milým Přemyslem do Stadic.
II. jednání: Krasava přiznává otci, že její láska k Chrudošovi zapříčinila spor obou bratří. Chtěla vyprovokovat Chrudoše tím, že předstírala náklonnost ke Šťáhlavovi. Otec jí odpouští, pokud se jí povede spor bratří uklidnit. Do Stadic přijíždí poslové z Vyšehradu. Přemysl, který zrovna vzpomínal na Libuši, je překvapen jejich žádostí, ale vydává se za ní.
III. jednání: Libušin sňatek a Libušino proroctví. Libuše vyslechne uklidňující zprávu o smíření bratří. Při slavnosti předá Libuše trůn Přemyslovi, který žádá Chrudoše, aby se kněžně omluvil. Ten tak učiní. Ve slavnostní chvíli dostává Libuše vidění slavné budoucnosti českého národa, počínaje obrazem knížete Břetislava, přes smyšleného moravského obránce proti Mongolům Jaroslava ze Šternberka, Přemysla Otakara II., Elišky Přemyslovny a Karla IV. až po husitské války a Jiřího z Poděbrad. Další budoucnost Libuše nevidí, ale končí optimisticky s předpovědí slavného překonání všech hrůz.